(GIF) Review: Tygrovo prokletí

Autorka: Colleen Houck
Přeložila: Karolina Medková
Série: Tygří sága / 1.
Počet stran: 408
Nakladatelství: CooBoo / duben 2012

Kelsey má za sebou střední školu a plánuje studium na univerzitě. V létě se chce podívat po nějaké brigádě, kde nakonec skončí jako pomocnice v cirkusu. Ten je úžasný - všichni jsou milí, usměvaví a jejich show je velmi působivá. Hlavně krásný bílý tygr na konci představení, Ren. Kelsey cítí, že ji k tygrovi něco táhne a po celou dobu své brigády tráví veškerý svůj volný čas u něj - předčítá mu, vypráví příběhy, píše si do deníku... v jeho přítomnosti se cítí v klidu.
Jaké překvapení to je, když zjistí, že Ren je vlastně zakletý (přes tři sta let starý) indický princ a že Kelsey je vyvolená bohyně Durgy (velice uznávané v Indii) a právě ona může pomoci zlomit kletbu jak Renovi, tak i jeho bratru Kišanovi! Společně s Renem a jeho dlouholetým rádcem a přítelem panem Kadamem jedou do Indie, kde se vydávají po stopách bohyně Durgy a prastarých národních pověstí. Dokáže Kelsey zlomit kletbu a překonat všechny nástrahy, které na ni jsou připraveny?

Tygrovo prokletí jsem četla docela dávno (někdy před rokem a půl?) a moc se mi líbila. Když jsem si uvědomila, že už brzy vyjde (zatím) poslední díl ze ságy a já si nepamatuji, co se v příběhu stalo, rozhodla jsem po něm sáhnout znovu. Poprvé jsem z knihy byla nadšená (a vím, že jsem dávala pětihvězdičkové hodnocení). Teď už to se mnou je složitější, i když se mi příběh líbil.

Jsou tři důvody, proč jsem nadšeně otáčela každou stránku za stránkou: tygři, Kišan a zlaté mango. Vím, že je to možná trochu povrchní, ale Kišan je Kišan, tomu nelze jen tak odolat, navíc tygři jsou nadpozemsky úžasní a pokud se nepletu, Tygrovo prokletí je úplně první kniha, ve které jsem na ně narazila. O zlatém mangu se raději vyjadřovat nebudu, mohli byste si totiž myslet, že jsem blázen!

Ale dost už mých výlevů a pojďme rovnou ke knize. Je napsána pouze z Kelsyina pohledu, což je škoda (kdo by nestál o svět z pohledu čtyřnohého predátora?), ale aspoň šel příběh plynule a lehce. Líbí se mi, jak autorka vymyslela neobyčejný příběh plný dobrodružství a spojila ho s indickou kulturou a místními pověstmi - to je efektivní způsob, jak se rychle a nenásilně naučit něco z cizí kultury.

Nemohu nezmínit hlavní hrdinku Kelsey, kterou velká část blogerského světa nemá ráda. Já vlastně ani nevím, co si o ní myslím. Je vážně hloupá, že se před Renem neustále podceňuje a snaží se shazovat (ředkve nemá nikdo rád), ale věřím, že má dobré srdce a doufám, že se v dalších knížkách svým chováním trochu zmírní a dostane příležitost nás čtenáře přesvědčit o tom, že bychom jí mohli dát ještě šanci. Vesměs ji chápu, nicméně si nemyslím, že se chová jako dospělá žena.

Nejsem člověk, který se vyžívá ve čtení popisů - kdo potřebuje vědět, jak moc byl pokoj veliký, do jaké barvy sladěný a kde co přesně leželo? Jako kdyby se autorka popisy nemohla nabažit - především ve vůních (vysvětlete mi, jak někdo může jen tak poznat vůni santalového dřeva) nebo až metaforických popisech plných přirovnání. Například taková Kelsey a její "vlasy vlnité jako zlatý vodopád". Tak proč si o sobě myslí tak málo, když z jejích myšlenek jasně vyplývá, že je se vším na sobě spokojená?

S postavami jsem v celku spokojená. Myslím, že je autorka pěkně promyslela a jsem zvědavá, co se vyklube z tygřích bratrů, protože Ren se zdá na jednu stranu jako milující přítel, ale na tu druhou mi přijde jako (dámy, neukamenujte mě) ledový pan Grey, který potřebuje mít všechno a všechny pod kontrolou.
Zato Kišan, ze kterého napoprvé nabydete dojem dětinského a "lišáckého" kluka, se může vybarvit jako zábavný a chytrý společník na cesty. Já jsem jednoznačně tým Kišan! Na hrdiny jsem stejně nikdy nebyla...

Tygrovo prokletí je kniha plná napětí, neočekávaných zvratů a náhlé změny vztahů mezi hlavními hrdiny. Když jsem ho četla před pár lety, byla jsem nadšená. Nyní si nemyslím, že by kniha byla špatná, ba naopak, ale plné hodnocení si dle mého názoru nezaslouží. Dlouho jsem váhala, jestli dát tři nebo čtyři hvězdičky, ale nakonec udělím tři. Protože příběh má velký potenciál a věřím, že si s ním spisovatelka dokáže vyhrát natolik, že se skóre jistě zlepší. Knížku doporučuji jak dospívajícím, tak i čtenářům, kteří hledají chvilku na oddech, protože s tygry budete moci vypnout a nechat se unášet zajímavým příběhem...

***

Knihu jsem četla v rámci projektu "Čteme tygrům". Zapojte se i vy!