The Hunger Games 32x32 LogoLeopard Print Pointer Books are my passion...: Čteme i s Horečkou! (3)

úterý 12. listopadu 2013

Čteme i s Horečkou! (3)

Dnes se můžete těšit na další kousek informací, které se váží k sérii Horečka! Tentokrát však nepůjde o sérii, ale o samotnou autorku Karen Marii Moning. Bohužel to není rozhovor, protože spisovatelká nemá momentálně čas (dopisuje další knihu a musí to stihnout do deadline), ale podařilo se mi na ni vyšťourat pár informací, které by vás mohly zajímat a (doufám) překvapit.

Víte, že...
... Karen byla v dětství strašně velký šprt?
... má za manžela zpěváka? (Neil Dover)
... mu pomohla napsat jednu písničku do jeho alba?
... kdyby Karen mohla být na jeden den kýmkoli, chtěla by být Mac v jejím období mezi třetí a čtvrtou knihou? (se vzkazem "Ahoj, JZB!")
... kdyby si s sebou na opuštěný ostrov mohla vzít tři věci, byly by to prťavé růžové bikiny, zlatý chřestící řetěz a manžela Danana zabíjejícího sexem?
... když autorka začíná novou knihu, vždy si představí jednu scénu, kterou pak rozvíjí do detailů a z toho jí vznikne příběh?
... její nejoblíbenější částí z celé série je chvíle, kdy se Mac snaží vzpamatovat po konci Horečky Dananů a uvést do normálu?
...má zvláštní zálibu v autech (a to se také projevilo na hlavní hrdince Mac)? Její stříbrné porsche si zahrálo v sérii, vozil se s ním Jericho Barrons.




Ukázka z Krvavé horečky (str. 178 - 180)
       Sestavovala jsem dlouhý seznam barev všemožných zářivých odstínů, plýtvala bronzovou, zlatem i stříbrem, psala o třpytivě bronzové hnědi a odlescích jantaru. Vybavovala jsem si vůni vzácných olejů a exotického koření, a s nimi všechny vůně, které jsem si pamatovala z dětství a snů. Pokoušela jsem se popsat, jak na mě působí dananský princ V'lane, a vypadalo to, jako bych sepisovala celý nový slovník.
       Úplně zbytečně.

       Je tak krásný, že části mé duše se chce plakat. Vůbec těm slzám nerozumím. Nejsou to ty stejné, které prolévám pro Alinu. Nejsou slané a vlastně nejsou z vody. Myslím, že jsou to slzy krve.
       "Tak. Už. To. Zastavte." Procedila jsem mezi zuby.
       "Vůbec nic nedělám." Zastavil se v písku kousek ode mne. Tyčil se nade mnou jako úchvatná socha. Ta část, po níž jsem toužila, ta nepopsatelně nádherná věc, kterou jsem chtěla mít hluboko v sobě, jež mě rozpalovala do běla, byla na dosah. Stačilo natáhnout ruku. Sevřela jsem ji v pěst. To ne. S Dananem nikdy. Ani za nic na světě. "Lžete."
       Rozesmál se a já zavřela oči. Ležela jsem na písku a třásla se jako osika. Jemná zrnka písku mě hřála jako dotek milencových rukou, lehký větřík mě hladil jako oceán. Orgasmus přišel takřka okamžitě - s nepředstavitelnou silou. "Hajzle... Nenávidím vás," zasyčela jsem zlobně.
       Už zase jsem stála. Měla jsem na sobě svůj přiléhavý kalhotový kostým a v ruce jsem držela kopí. Tělo bylo už zase docela chladné, jako by mi ani nepatřilo. Dokonala jsem se ovládala.
       Bez váhání jsem se po něm vrhla.
       Zmizel.
       "Jen jsem ti chtěl připomenout, MacKaylo, o co bychom se mohli podělit, ozvalo se za mými zády. "Něco podobného jsi ještě nezažila, že je to tak? Jsi výjimečná žena a zasloužíš si výjimečné zážitky."
       Otočila jsem se a pokusila se o druhý výpad. Bylo dost jasné, že mi znovu unikne, ale nemohla jsem si pomoct.
       "Kterou část slova ,ne' potřebujete vysvětlit, abyste mu porozuměl? První, nebo snad druhou? Ne neznamená možná. A stejně tak to není pobídka k drsnému sexu. Když říkám ne, myslím tím nikdy. Rozumíte? Nikdy."
       "Dovol tedy, abych se ti upřímně omluvil." Už zase stál přímo přede mnou, zahalený v plášti, který měl barvu, s jakou jsem se ještě nikdy nesetkala a nedokážu ji ani popsat. Připomněla mi motýlí křídla ozářená tisícem sluncí na pozadí třpytivě modré oblohy. A stejným odstínem žhnuly i jeho oči. Nebylo na něm vůbec nic, co mohlo patřit k našemu světu.
       "Nic vám nedovolím," řekla jsem úsečně. "Hodinka, kterou jsem vám slíbila, je u konce. Nedodržel jste, k čemu jste se zavázal. Slíbil jste, že mě nebudete vzrušovat. A ten slib jste porušil."
       Dlouze se na mě podíval a najednou mě už zase hledal svýma dřívějšíma očima a vypadal jako nádherně opálený dananský princ. "Prosím," řekl a ze způsobu, jakým to jediné slovo pronesl, mi bylo jasné, že v dananském jazyce neexistuje. 

Nezapomeňte na bonusovou otázku!
Odpověď na minulou otázku: (kniha) Sinsar Dubh

6 komentářů:

  1. čekám právě na Snovou horečku a pro ty, co nečetli trojku, tu máš velký spoiler:)) Ale jinak zajímavé informace, díky:)

    OdpovědětVymazat
  2. Jo, na Snovou horečku se taky moc těším, snad jí brzy vydají, teď to zase odložili.
    Já nad tím právě dlouho přemýšlela, protože jsem nevěděla, jak jinak to nazvat, ono to jde docela těžko obejít. No, trochu jsem to poupravila, tak snad už to je v pohodě. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jinak teď už je to v pohodě, už to není spoiler:)

      Vymazat
  3. Jak odložili? V knihkupectví mi minulý týden říkali, že dnes by měla dorazit...to si na ně posvítím :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně včera psala paní z Joty, že to nevyšlo 6., jak bylo psáno, ale jestli měli v knihkupectví pravdu, tak je to jedině dobře! :D

      Vymazat
    2. Ahoj v knihkupectví mi řekli, že žádný záznam nemají a vůbec netuší, kdo mi to minulý týden mohl tvrdit :-D tak nevím:(

      Vymazat